|
|
Nezaměstnanost v okrese Děčín - efektivnost APZ
Beneš, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zanalyzovat úspěšnost, cílenost a nákladovost rekvalifikačních kurzů v okrese Děčín mezi lety 2007-2012. Cílenost byla hodnocena pomocí indexu cílenosti, úspěšnost pomocí analýzy hrubých efektů. Rekvalifikační kurzy v děčínském okrese cílily na ohrožené skupiny uchazečů minimálně, naopak, lze pozorovat známky creaming off efektu. Pomocí hrubých efektů bylo zjištěno, že do 12 měsíců po absolvování rekvalifikace si více jak 50 % uchazečů nalezlo práci. Rekvalifikace jako nastroj, jsou tedy hodnoceny jako účinné. Byla zpozorována nepřímá úměra mezi délkou nezaměstnanosti a výší hrubého efektu. V práci byla zjištěna doba návratnosti rekvalifikace na necelé 3 měsíce. Největším zdrojem dat pro tuto práci byl portál MPSV, ČSŮ a Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Děčín.
|
|
|
Efektivnost a cílenost rekvalifikačních kurzů v okrese Mělník v letech 2007-2011
Uhríková, Zuzana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Pavlíček, Tomáš (oponent)
Práce je analýzou efektivnosti rekvalifikačních kurzů v okrese Mělník v letech 2007--2011 z hlediska účinku na zaměstnanost absolventů. Ke zhodnocení efektivnosti je použita metoda hrubých efektů rekvalifikací. Dílčím cílem práce je analýza cílenosti rekvalifikací, použitou metodou je zde index cílenosti. Z výsledků analýzy efektivnosti rekvalifikačních kurzů vyplývá, že v průměru 70 % absolventů kurzů nalezne do 12 měsíců zaměstnání. Na výslednou hodnotu hrubého efektu mají vliv sociodemografické charakteristiky rekvalifikantů. Analýza pomocí indexu cílenosti upozornila na nedostatky v zacílení rekvalifikací na znevýhodněné skupiny -- projevuje se zde creaming efekt. Na základě výsledků analýzy lze rekvalifikační kurzy považovat za efektivní nástroj pro umisťování nezaměstnaných zpět do zaměstnání.
|
|
|
Efektivnost rekvalifikačních kurzů v okrese Příbramsko v letech 2008 - 2011
Servus, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou efektivnosti a cílenosti rekvalifikačních kurzů v okrese Příbram v letech 2008-2011. Na Příbramsku došlo ve sledovaném období ke skokovému růstu nezaměstnanosti, k výraznému úbytku volných pracovních míst a k růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Cílenost a efektivnost rekvalifikací byla hodnocena za pomoci indexu cílenosti a hrubých efektů. Každoročně nalezlo zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci minimálně 65 % uchazečů o zaměstnání. Pozorována byla nepřímá úměra mezi dosaženým věkem a výší hrubých efektů a přímá úměra mezi stupněm vzdělání a výší hrubých efektů. V okrese se nenaplnily závěry teorie fronty. Během krize stoupala úspěšnost při hledání zaměstnání u znevýhodněných skupin obyvatel. Analýza indexu cílenosti objevila v činnosti úřadu práce známky creaming off efektu. K participaci v rekvalifikacích byli zejména vybírání perspektivnější uchazeči o zaměstnání na úkor uchazečů, kteří by podporu nejvíce potřebovali. Zdrojem dat pro práci byl integrovaný portál MPSV, ČSÚ a Úřad práce v Příbrami.
|
|
|
Efektivnost rekvalifikačních kurzů Úřadu práce Havlíčkův Brod v letech 2008 - 2011
Kruchňa, Lukáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Práce je dílčí analýzou efektivnosti rekvalifikačních kurzů v okrese Havlíčkův Brod během let 2008-2011. Z analýzy metodou hrubých efektů vyplynulo, že i přes složité podmínky na trhu práce dvě třetiny rekvalifikantů nalezly zaměstnání do 12 měsíců od skočení rekvalifikace. V porovnání s jinými územními celky dosahovaly havlíčkobrodské rekvalifikace stejných i lepších výsledků s nižšími průměrnými náklady na účastníka. Sociodemografické charakteristiky rekvalifikantů se ukázaly být diferencujícím faktorem hodnot hrubých efektů. U znevýhodněných osob byly zjištěny nižší hrubé efekty. Hodnota hrubého efektu však až na výjimky neklesla pod 50 %. Z hlediska parametrů kurzů byly hrubé efekty nejvyšší u profesních rekvalifikací. Analýza pomocí indexů cílenosti odhalila nejen na Havlíčkobrodsku rezervy v zacílení rekvalifikací na znevýhodněné skupiny. Práce dochází k závěru, že rekvalifikace se jeví být efektivním nástrojem politiky zaměstnanosti a doporučuje do budoucna udržet jejich rozsah, více využívat profesních rekvalifikací, zlepšit zacílení na znevýhodněné skupiny a případně zvážit implementaci modelu zónového poradenství s využitým profilovaní nezaměstnaných. Dále doporučuje evidovat další údaje o nezaměstnaných nápomocné k přípravě rekvalifikací a hodnocení efektivnosti metodou čistých efektů, která překonává v práci diskutované limity metody hrubých efektů.
|
host ::
RSS.